Botulotoxin a jeho používání v estetické chirurgii
Botulinumtoxin (BTX) všeobecně zvaný botox®, je největším přínosem estetické medicíně v posledních 30 letech. V roce 2008 bylo ve Spojených státech provedeno více jak dva a půl milionů aplikací botulinumtoxinu, což představovalo přes 30 % všech estetický nechirurgických výkonu. Jedná se o velmi potentní jed, pravděpodobně v přírodě vůbec nejsilnější. Nazývá se také klobásový jed nebo indický jed (již ve starověku ho Indové používali k likvidaci svých nepřátel), ale tak jako u všech jedů, je důležité jeho množství. Můžeme srovnat s alkoholem - sklenička či dvě nás povzbudí, litr a více některé porazí. Tento jed vytváří bakterie Klostridium botulinum, která roste v prostředí bez kyslíku, proto je možné se otrávit potravinami z konzerv, ale tato bakterie byla také nalezena v medu!
Sérologicky rozeznáváme několik typů BTX označovaných písmeny A až G, z nich nejsilnější je typ A. V lékařství se běžně používá typ A a méně pak i typ B. Rozepisovat se podrobně o jeho účinku, by bylo mimo rámec této publikace. V principu účinkuje na nervových spojeních, které blokuje a vyvolává tím svalovou ochablost, avšak jeho účinek je dočasný. V dávkách, které se normálně v medicíně používají, se změny vyvolané podáním tohoto jedu, během čtyřech až šesti měsíců znovu vrací do normálu.
Není jistě bez zajímavosti, že první práce o účinku tohoto jedu publikoval německý lékař Justinus Kerner již v letech 1817-1822. Nevěděl však, že se jedná o jed vytvořený bakteriemi. První charakteristiku tohoto jedu popsal lékař prof. van Ermengen z Belgie (1897). Protože se jednalo o jed velmi potentní, zájem o jeho složení dále pokračoval. V roce 1910 již byly známy dva serotypy A a B a bylo vytvořeno první antisérum. Během II. světové války, kdy se řada vojáků tímto jedem otrávila, výzkum dále pokračoval. V roce 1980 publikuje doktor Allan B. Scott (USA) použití botulinumtoxinu typu A k léčbě šilhání (strabismu). Léčebné indikace se dále rozšiřovaly a dodnes zahrnují celou řadu onemocnění, u kterých dochází ke svalovým křečím. Na tomto místě je vhodné podotknout, že zatímco pro léčebné účinky se používá množství až do 3000 m.u., u kosmetických výkonů je to maximálně 100 m.u.. To potvrzuje, že nebezpečí závažných vedlejších účinků při použití BTX typu A je minimální!
Užití v kosmetické dermatologii a chirurgii-První oficiální publikace o použití BTX typu A v kosmetické medicíně se objevují v roce 1990. Jeho účinek na omlazení obličeje byl objeven náhodou (jak tomu bývá v medicíně často), když profesorka Jean Carruthersová (Vancouver, Kanada), která léčila šilhání, zjistila, že také mizí vrásky kolem očí a na čele. Od tohoto roku můžeme datovat použití nejvíce účinného lékařského přípravku, s minimálními vedlejšími účinky v estetické dermatologii a chirurgii. Tento preparát však byl používán takzvaně off label, což znamená, že jeho použití k odstraňování vrásek, nebylo od FDA (U.S. Food and Drug Administration)) ani od Evropských úřadů, k tomuto účelu schváleno. Ve Spolkové Republice Německo to bylo teprve na začátku 21. století, kdy úřady používání povolily. Použije-li lékař preparát off-label, znamená to, že jakékoliv škody vzniklé u pacienta, pojišťovna nehradí a veškerou zodpovědnost nese ten, kdo preparát použil.
Komerčním zdrojem BTX jsou preparáty firmy Allergan-Botox a Dysport od firmy Tercica. V obou preparátech je obsažen BTX A, ale přesto jsou rozličné (u Botoxu je to onabotulinumtoxin a u Dysportu abobotulinumtoxin). Třetím preparátem je Xeomin (incobotulinumtoxin) od firmy Merz.
Doba působení u všech těchto preparátů je prakticky stejná-mezi 3 až 7 měsíci. Je však velmi individuální a u stejných pacientů je účinek někdy delší a někdy zase kratší, i když používáme stejného množství látky. Tyto rozdíly doposud nejsou vědecky vysvětleny.
Aplikace-při aplikaci BTX je vždycky nutné respektovat několik faktorů. Za nejdůležitější považuji, neaplikovat příliš velké množství látky, aby obličeji zůstal přirozený výraz a přetrvávala zbytková mimika. Neméně důležité je, ve kterých bodech látku aplikujeme a v jakém množství. I zde jsou velmi důležité teoretické a praktické znalosti lékaře a jeho zkušenost. Klasická místa aplikací jsou čelo, mimické vrásky kolem očí a kořen nosu (bunny nose). Jsou však specialisté, kteří tvrdí, že aplikace BTX kolem úst je bezproblémová a její výsledky jsou vynikající. Určitě však tato aplikace je mnohem komplikovanější a s mnohem větším počtem vedlejších účinků jako aplikace BTX v horní polovině obličeje.
Vedlejší účinky a kontraindikace-absolutní kontraindikace aplikace BTX je u pacientů, kteří trpí některou z chorob neuromuskulárního převodu, například Myasthenia gravis nebo Lambert-Eaton syndromem. Relativní kontraindikací je užívání látek na ředění krve, většinou však tito klienti mají jiné starosti, než si nechat píchat BTX.
Dysport může obsahovat stopy kravských proteinů nebo laktózy a proto by se u pacientů s alergií na kravské mléko neměl používat.
Vedlejších účinků je popsána celá řada, je ovšem otázkou, které skutečně souvisí s aplikací BTX a které nikoliv. Komplikace jako tvorba modřin, začervenání kůže, infekce v místě vpichu, se jistě s aplikací BTX spojovat mohou. Na druhé straně, potíže jako zánět dutin, rýma, zvracení či tvorba petechii po těle, jsou více jak sporné. Nestejná výška obočí, pokles víček, nebo nestejnoměrný účinek na vrásky kolem očí, se mohou občas objevit, ale zkušený lékař je dovede opravit.
Můžeme říci, že BTX je unikátní, vysoce účinný lék, s minimem vedlejších účinků. Je největším přínosem v estetické medicíně v posledních 30 letech. Jeho vlastnosti vedou ke stále vzrůstající oblibě nejen u lékařů, ale i u pacientů. Určitým limitem jeho používání je poměrně vysoká cena a nutnost pravidelného opakování aplikace.